Sarkozymu se postaví ve Francii Hollande
16. října 2011 v 22:27
Sarkozymu se postaví ve Francii HollandeVoliči francouzských socialistů v neděli rozhodli, že strana do prezidentských voleb vyšle někdejšího lídra strany Françoise Hollanda. Podle definitivních výsledků druhého kola primárek získal 56,41 procento hlasů, zatímco jeho protikandidátka, současná předsedkyně Socialistické strany Martine Aubryová, jen 43,59 procenta.
Podle dosavadních průzkumů může vyhrát i prezidentské volby pořádané na jaře 2012. V těch bude zřejmě bojovat se stávající hlavou státu Nicolasem Sarkozym.
Holande se stal novým favoritem socialistů poté, co Dominique Strauss-Kahn, bývalý ministr financí za vlády socialistů a nedávný předseda Mezinárodního měnového fondu, přišel o své šance kvůli sexuálním skandálům. Byl obviněn ze dvou pokusů o znásilnění. Ani jedno se sice nepodařilo prokázat, ale ukázalo se, že jeho sexuální život je až příliš bujný. Francouzská policie se navíc domnívá, že mohl těžit i ze zasílání prostitutek z Francie do USA jistou kuplířskou sítí. Toto obvinění se objevilo v neděli.
Hollande, který se narodil v roce 1954, je zkušený politik, opakovaně byl prvním tajemníkem strany, nikdy však nebyl ve vládě na rozdíl od Aubryové, která byla na konci devadesátých let ministryní práce. Zavedla 35hodinový pracovní týden.
Při protestech v New Yorku zatčeno přes 70 lidí
16. října 2011 v 22:21
New York - Demonstrace proti sociální nerovnosti, které se v sobotu konaly po celém světě, vyústily při až padesátitisícové manifestaci v New Yorku v zatčení více než 70 protestujících. Jedna žena byla v panice mezi policejními kordony podle agentury AFP zraněna, protestující se mísili s turisty a návštěvníky divadel. Další demonstrace se konaly v Los Angeles, Chicagu, Pittsburghu, Bostonu, Denveru, Miami či kanadském Torontu, informovaly agentury AP a Reuters.
Sobotní celosvětová protestní akce Jednotně za změnu (United for Globalchange) pokračovala po městech Austrálie, Asie i Evropy v Severní Americe. Výjimkou nebyl ani New York, odkud vzešlo hnutí Occupy Wall Street (Okupujte Wall Street), jež společně se španělskými protesty inspirovalo celosvětovou kampaň.
Pochod proti chování finančních kruhů na Wall Streetu v době ekonomické krize se konal v ulicích newyorské finanční čtvrtě na Manhattanu. Policie v sobotu večer zatkla nejdřív 24 osob na pobočce Citibank. Většina byla zatčena pro neuposlechnutí výzvy banky, aby odešli. Skupina protestujících tam při společné akci rušila svá konta. Nejméně pět mužů bylo zatčeno kvůli tomu, že měli masky.
Později večer bylo podle agentur zatčeno 42 lidí na hlavním shromaždišti manifestace, na rušném náměstí Times Square, když demonstranti narazili na policejní kordony. Skupina demonstrantů podle policie odmítla uposlechnout výzvu k uvolnění postranní ulice. Protestující si stěžovali, že policie svými opatřeními vytvořila stísněný prostor. Zatčení byli odváženi v policejních vozech.
Policisté v helmách a s obušky včetně jízdní policie se pokusili dav zadržet. Až na výjimky ale byla demonstrace, jíž se podle odhadů pořadatelů zúčastnilo až 50.000 lidí, pokojná.
Podle AFP však desítky lidí zpanikařily a daly se na útěk. Jedna žena se podle AFP při pádu zranila v obličeji. Oblast přitom byla plná turistů a návštěvníků broadwayských divadel, mezi které se demonstranti vmísili.
Zhruba 5000 lidí demonstrovalo také na opačném konci USA, v kalifornském Los Angeles, kde lidé uspořádali pokojný pochod k radnici. Zhruba 1500 lidí se shromáždilo k protestnímu pochodu také v centru floridského Orlanda.
Demonstrací v amerických městech se účastnily všechny věkové kategorie lidí, studenti, pracující i důchodci. Například v Pittsburghu byli v davu o zhruba 2000 demonstrantů i rodiče s dětmi. Další protesty se odehrály ve městech Wisconsin, Boston nebo třeba Denver, kde podle televizní stanice KUSA-TV přišlo hnutí podpořit několik tisícovek lidí.
Manifestační pochod v metropoli USA Washingtonu v čele s aktivistou za obranu lidských práv Alfredem Sharptonem se konal na podporu plánů prezidenta Barack Obama na podporu zaměstnanosti. Na travnatém prostranství pod Washingtonovým monumentem řečnili odboráři, experti na školství i ochránci lidských práv.
V Kanadě se protestovaly stovky lidí ve finanční čtvrti Toronta, kde chtějí někteří protestující po vzoru akcí v USA obsadit na neomezenou dobu tamní St. James Park. "O myšlenku obsazení, myšlenku zůstat tak dlouho, dokud lidé nebudou vyslyšeni, se dosud nikdo nepokusil," řekla AP kanadská ekonomka Armine Yalnizyanová, která akci přišla podpořit. Protesty se konaly také v Halifaxu nebo ve Vancouveru.
Během soboty se obdobné demonstrace konaly v desítkách zemí po celém světě. Pořadatelé kampaně vyzvali k nenásilným protestům v 951 městech včetně Prahy, kde se sešlo kolem 250 lidí.
Významnější násilné střety byly hlášeny z Říma, kde skupiny násilníků ničily a zapalovaly auta i vládní a další budovy. V Evropě se však podle všeho nejvíce demonstrovalo v Madridu, kde bylo pět mnohatisícových průvodů.
Hnutí proti sociální a ekonomické nerovnosti ve světě se inspirovalo kampaní "nespokojených", která začala na jaře právě ve Španělsku, a v poslední době organizátory povzbudila protestní kampaň na newyorském Wall Streetu, která zde trvá od 17. září.
V Terezíně se sešli bývalí vězni z ghetta
16. října 2011 v 22:15
Terezín (Litoměřicko) - V Terezíně se dnes sešlo více než 200 bývalých vězňů z tamního ghetta v době druhé světové války a jejich potomků. Připomněli si 70. výročí od zahájení deportací Židů z českých zemí. Na programu je i uvedení dětské opery Brundibár, která vnikla právě v terezínském ghettu, divadelní představení Šoa v podání pražského Švandova divadla či promítání uměleckého dokumentu Helga - L520.
Předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová ve svém projevu přirovnala osud bývalých terezínských vězňů, kteří dosud žijí, k osudu takzvaného Stromu židovských dětí. "Javor podle pověsti zasadily děti na dvoře dívčího domova v roce 1943, po pěti letech byl přesazený na židovský hřbitov," popsala Lieblová.
Strom pak v roce 2002 nepřežil povodeň, která celý Terezín zasáhla. "Dnes je z něj po úpravě působivý, ale neživý památník. Vedle něj ale roste nový stromek, odnož, jeho potomek," připomněla s tím, že s tímto stromem je to stejné jako s přeživšími terezínskými vězni. "První generace chřadne a odchází, brzy po nás zbudou jen neživé památky. Ale jsou tu naše děti," dodala.
Na dnešním setkání zazněla také dětská opera Brundibár v podání Dismanova dětského pěveckého soubodu. "Jejími protagonisty tehdy byli nejmladší vězni. Někteří z nich budou na akci osobně přítomni, tentokrát v roli diváků," uvedl mluvčí Památníku Terezín Tomáš Rieger. Podle náměstka ministra kultury Františka Mikeše její dětští v Terezíně představitelé dobře chápali její hlavní poselství - vítězství dobra nad zlem.
Mikeš dále připomněl, že terezínským ghettem prošlo více než 10.500 dětí, kterým v před deportací nebylo ani 15 let. "Asi 400 z nich zemřelo ještě v Terezíně, více než 7500 v koncentračních táborech," dodal náměstek.
V půdním divadle Magdeburských kasáren odpoledne odehraje pražské Švandovo divadlo představení Šoa. Divadlo hru popisuje jako příběh dvou lidí, sportovce Miloše Dobrého a herečky Hany Pravdové, kteří se ocitli na stejných místech a prožili podobné tragédie, a přesto se nikdy nepoznali. Jejich životní cesty se prolínají a míjejí - oba přežili Terezín, Osvětim, pochod smrti i poválečné křivdy.
Program uzavře premiéra animovaného uměleckého dokumentu Helga - L520, který se inspiroval tvorbou malířky Helgy Hoškové-Weissové. Jako dítě vytvořila v terezínském ghettu cyklus ojedinělých kreseb.
V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice gestapa v Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora Richard v Litoměřicích přes 200.000 vězňů. Nejvíce, přes 150.000 lidí, trpělo v židovském ghettu. Byli mezi nimi lidé z Čech, Slovenska, Polska, Jugoslávie, Rakouska, Francie, Itálie, Nizozemska, Maďarska a z dalších zemí. Každý pátý zemřel přímo tam, na 100.000 jich zahynulo po deportaci z Terezína v koncentračních vyhlazovacích táborech.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm. Památník Terezín patří mezi nejnavštěvovanější památky v Česku.
Sobotní demonstrace byly většinou klidné, drama zažila jen Itálie
16. října 2011 v 22:09
New York/Řím - Sobotní celosvětové demonstrace, jichž se na protest proti cynismu finančního světa a chování politiků zúčastnily statisíce lidí, proběhly většinou klidně a bez incidentů. Výjimkou byla Itálie, kde se římský pochod stotisícového davu zvrhl v násilnou bitvu s policií. Rozzuření demonstranti zapalovali auta, rozbíjeli výlohy a ničili banky a luxusní hotely. Hlasité protesty se odehrály také v New Yorku, Londýně či Frankfurtu nad Mohanem, naopak v Asii měla výzva organizátorů akce jen velmi malou odezvu.
Největší drama zažili při sobotních demonstracích Italové. Zatímco jinde se sešly maximálně tisícovky protestujících, ulicemi Říma pochodovalo kolem 200.000 lidí. Stovky zakuklených radikálů útočily kameny a zápalnými lahvemi na hlídkující policisty, demonstranti rozbíjeli výlohy, ničili provozovny bank a hotely, zapalovali auta a dokonce se jim podařilo způsobit požár ministerského úřadu. Policie proti nim musela zasahovat vodními děly a slzným plynem, celkem 70 lidí bylo zraněno a 12 zatčeno.
Komentátoři italských médií jsou z vývoje událostí šokovaní. Titulní článek římského deníku La Repubblica dnes například vyšel s nadpisem "Pouliční bitky a teror: Chaos v Římě". Také politici násilí během demonstrace odsoudili, vesměs však mluví o tom, že ho má na svědomí jen hrstka radikálů, kterým se podařilo jinak poklidný pochod změnit v drama.
Početná demonstrace se odehrála v centru New Yorku, který je kvůli vytrvalým protestům na Wall Street v centru dění už od září. Na Manhattanu se nakonec sešlo asi 50.000 nespokojených lidí, a ačkoli policie 80 protestujících zatkla, měla celá akce poměrně klidný průběh. Jinde ve Spojených státech do ulic vyšly nanejvýš tisíce lidí, stejně jako v Evropě.
V Londýně se protesty proti chování finančního světa protáhly až do dneška. Na sobotní protestní shromáždění u sídla burzy se sešly asi dvě tisícovky lidí, včetně spoluzakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Několik stovek z nich se pak utábořilo před katedrálou svatého Pavla, kde stanují doteď a někteří z nich tvrdí, že po vzoru New Yorku na místě zůstanou natrvalo.
V centru Prahy protestovalo proti současné politické situaci v České republice i v zahraničí zhruba 200 až 300 lidí.
Pořadatelé akce Jednotně za změnu světa (United for Globalchange) uvedli, že se demonstrace uskutečnily v téměř tisícovce měst. Zatímco v Americe, Evropě a Austrálii měla jejich výzva k pokojným protestům ohlas, Asie zareagovala velice vlažně. V Japonsku, na Filipínách či na Tchaj-wanu se na náměstí vypravily jen desítky či stovky lidí. V Singapuru se přes výzvy na sociálních sítích nakonec na svolané demonstraci neobjevil vůbec nikdo a na prázdném náměstí ve finanční čtvrti hlídkovali jen tři policisté. Fotografii opuštěného místa zveřejnil vládní deník Sunday Times s otázkou: Co na obrázku chybí?
Doksy by měly mít do konce roku digitalizované Kino Máj
16. října 2011 v 22:02
Doksy (Českolipsko) - Kino Máj v Doksech na Českolipsku by mělo být do konce letošního roku vybavené digitální technologií. Investice má jeho návštěvníkům zajistit kvalitní zážitky, ale také přispět k záchraně architektonicky významné budovy, řekla ČTK ředitelka městského kulturního střediska Renata Mauserová. Autorem kina otevřeného v roce 1963 je architekt Karel Hubáček, autor hotelu a vysílače na Ještědu.
Město nyní hledá firmu, která se o výměnu technologie postará. Stát by podle předpokladu měla asi 2,5 milionu korun bez DPH. Kromě radnice na ni přispěl i Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie.
Důvodem k investici je podle Mauserové zájem místních, ale i turistů, kteří v létě na Českolipsko míří za rekreací. "Chceme také zachránit tuto budovu, protože je to určitý architektonický skvost," poznamenala. Během letní sezony, kdy se hraje každý den s výjimkou nedělí, je kino určené hlavně pro turisty. "Po sezoně se jeho provoz trošku omezí, protože je zaměřen na místní," dodala ředitelka kulturního střediska.
Malé biografy v posledních letech čelí konkurenci audiovizuálních technologií, které se masově rozšířily do domácností a kinům ubírají návštěvníky. Kino Máj v pětitisícových Doksech má navíc konkurenty v nedalekém okolí. Biografy jsou totiž i v České Lípě a Mimoni, v 30 kilometrů vzdálené Mladé Boleslavi je dokonce multikino.